Dima Strapchev: Design se stává komplexnější otázkou

Čtěte více o:

Design se vyvíjí, jako všechno ostatní. Na začátku roku 2015 nás zajímá, kam se design za poslední dobu posunul, jaké trendy v něm vládnou a jaké se dají očekávat. Vyzpovídali jsme proto Dimu Strapcheva, designéra, který rád věci analyzuje a posouvá novým směrem.

Na úvod možná trochu těžší otázka 🙂 Co je dnes vlastně z tvého pohledu design?

Obecně řečeno myslím, že design je dnes víc způsob myšlení. Je víc o tom, přijít s nápadem, který řeší problém efektivně, často také nově. Do procesu vytváření designu dnes stále více vstupují manažeři a podnikatelé. To znamená více nedesignérů na palubě.

Jaký pozoruješ v designu vývoj?

Design se stal tématem. Každý dnes mluví o designu, což je skvělé. Existuje mnoho zdrojů pro design určených pro nedesignéry. Proto víc lidí rozumí, o čem design skutečně je a jak ho užívat efektivně.

Navštívil jsi v roce 2013 v New Yorku konferenci Innovation by Design. Je něco, co se za tu dobu přeneslo sem k nám?

Mnoho přednášejících na konferenci zmiňovalo, jak je 3D printing při vytáření prototypů důležitou součástí jejich práce. Není to úplně nové téma, ale vidím u nás významný rozvoj 3D printingu, jako v případě společnosti Be3D Martina Žampacha, který mimochodem založil a vede blog Design East. Také taxi aplikace Uber zde byla prezentována jako jeden z vítězů soutěže Innovation in Design a jak můžeme právě sledovat, objevilo se v České republice více taxi aplikací.

Zažili jsme osobně u klienta několikrát, že design může urychlit diskusi ve firmě. Věci, které jsou často extrémně komplexní se prostřednictvím designu stávají viditelné, hmatatelné. Je toto jedna z inovačních funkcí designu?

Řekl bych, že tohle jsou vedlejší efekty designu. Proces designování vás nutí do tvoření prototypů již v raných fázích, a to vám přirozeně dává lepší představu o tom, co funguje a co ne.

Myslím, že inovace vzniká v latelárním myšlení nebo z brainstormingových technik, které často vzdorují logickému myšlení, ale přinášejí nečekané výsledky v podobě velkých a neotřelých nápadů. Tento rozvolněný způsob myšlení spojený spolu s vytvářením prototypů, které samo o sobě může přinést více nápadů, ústí v nové směry a nápady, ke kterým je jednoduše nemožné dostat se tradičním logickým uvažováním nad problémem.

Další inovativní prvek v procesu designování je širší pohled na problém a cíl zadání. Řekněme, že původní brief zněl na vytvoření produktové brožury, ovšem během designování může být cíl zadání analyzován a brief se může změnit na vytvoření produktové webstránky nebo na produktové video, protože to může vyřešit problém lépe a efektivněji.

Jak vůbec vnímáš rozdíl mezi designem ve světě a u nás?

Mám velmi rozdílné zkušenosti ze spolupráce s různými klienty v České republice. Jako grafický designér cítím, že jsem více spojován se slovem “grafik” než se slovem “designér”. To pramení z mělké znalosti  toho, co design skutečně je. To je velmi silně cítit ve východní Evropě, odkud pocházím. Západní svět má delší zkušenost s designem, a proto jej také lépe chápe. To obvykle ústí ve větší důvěru ve mě jako designéra a ve větší vzájemné zapojení do problému, který se řeší. V České republice jsem se setkal s oběma přístupy. Tady žijí bok po boku moderní, inovativní společnosti se společnostmi, které změnu a inovaci odmítají. Zvláště je to patrné ve srovnání Prahy a východní části země. V České republice ještě není téma designu tak populární jako v západním světě. Česká designová komunita je dobře vyvinutá, ale pořád ještě není dobře zaintegrovaná do businessu. Organizace Czech Design na tomto problému pracuje a zdá se, že se situace prostupně zlepšuje.

Občas se mluví o komoditizaci designu. Když chci šablonu na CI, web nebo dokonce na uživatelské rozhraní, můžu si ho buď zadarmo nebo za minimální poplatek stáhnout z internetu. Co si o tom myslíš?

Různá designová zadání jsou si podobná nebo jsou typická. Řekněme, že fotograf potřebuje vytvořit web se svým portfoliem. Tento problém byl vyřešen tolikrát a tolika různými designéry, že dnes existuje mnoho krásných, dobře navržených templatů pro webovou prezentaci fotografického portfolia. Zadarmo. To je skvělé. Fotograf se spíš může soustředit na svou práci než na řešení technických otázek s tvorbou webu. Tohle funguje pro typizované problémy. V případě, že máte nový problém nebo nový produkt – template to nevyřeší.

Jak se z tvého pohledu bude dál vyvíjet tento trend?

Kvalita templatů se zlepšuje a bude se zlepšovat a klient nepotřebuje znovu vynalézat kolo. Také počet typizovaných problémů roste, takže bude více možností recyklovat dobrý design. Designéři by se mohli soustředit na řešení nových, důležitějších nebo sofistikovanějších problémů.

Kam se třeba posouvá webdesign?

Existuje mnoho templatů zadarmo a placených, existuje mnoho placených služeb a produktů. Užitím Squarespace je možné vybudovat elegantní on-line shop postavený na templatu na pár kliků bez nutnosti najmutí programátora. Pak máme produkty jako Fit Analytics, které řeší velmi specifický problém. Nabízí webový widget pro určení velikosti oblečení. Tento nástroj je nyní používán většinou značek oblečení na jejich stránkách. Nebo když potřebujete uvést nový produkt, můžete zdarma použít  Wordpress blogovací nástroj jako CMS a objednat pro něj skvělý vizuální template. Společnosti nepotřebují investovat do jejich vlastního vývoje a mohou se soustředit na strategičtější otázky. Myslím, že takhle se dnes mění webdesign. Při tvorbě vlastního webu se investuje méně do customizovaného kódu a týmu vlastních vývojářů a používají se víc předvyrobené služby, produkty a templaty.

Pro webdesignéry to znamená, že se musí naučit více o templatech, službách a produktech na trhu a naučit se, jak by mohly být využity pro zákazníka. Oproti designování každého prvku od základů.

Jak bude vypadat grafik zítřka? Nebo jaké typy profesionálních i amatérských grafiků budou existovat?

Designér zítřka, který pomáhá oblasti designu růst, je ochotný a schopný lépe porozumět businessu klienta a v procesu designování posouvat komunikaci se zúčastněnými stranami od subjektivního “líbí” a “nelíbí” ke strategičtějšímu “co chceme komunikovat” a “co by měla být uživatelská zkušenost” a “řeší to problém nejefektivněji”. Designér zítřka je méně zaměřen na “grafickou” část profese a více se zajímá o všechno, co se děje ve světě.

Jsou nějaké trendy v oboru, které jsi postřehl za poslední dobu a myslíš, že budou narůstat? Můžeš vyjmenovat aspoň tři?

Myslím, že v procesu designování se bude v různých odvětvích více využívat 3D printing a ten se bude stávat stále více cenově dostupným. Mobilní technologie se zdají jako vzůstající trend a více designérů se bude zaměřovat na designování pro ně. A v dnešním hi-tech světě se stává přirozeným zaměření na řemeslný a rukodělný design. V dnešní době se více designérů zabývá technikami ručního psaní a kaligrafií než v předchozích letech.

Ale možná nejdůležitější trend je popularizace designu. Koukněte na novou knížku pro děti o grafickém designu od Chipa Kidda s názvem Go.


Čtěte více o: