Ivoš Gajdorus: Mobilní web umí čím dál víc

Autor:
Čtěte více o: ,

O tom, zda mobilní web může nahradit aplikace a jaká je vůbec budoucnost mobilních zařízení jsme se bavili s Ivošem Gajdorusem ze společnosti Coex, která má s vývojem bohaté zkušenosti.

S nástupem mobilních technologií před pár lety se rozhořela diskuse na téma: je lepší mít mobilní aplikaci nebo mobilní web? Je v tom už jasno? 🙂

Pokusím se to popsat menší analogií. Představme si, že bychom měli doporučit, jestli je pro snědení oběda lepší lžíce nebo příbor. Čím méně toho o daném chodu víme, tím hůře doporučíme nejlepší nástroje a postup. A někdy se dá oběd sníst i rukama – tedy nepotřebuji ani web ani mobilní aplikaci, ale vystačím si např. s profilem na sociální síti. Jde zkrátka o konkrétní případ a podnikatelský záměr. Z naší zkušenosti firmy zaměřené primárně na webové technologie lze ve většině situací začít pouze s webovým řešením, která toho zvládají čím dál víc. V každém případě by však dnešní moderní web měl být responsivní, tedy přizpůsobený různým typům displejů a může fungovat velmi podobně jako mobilní aplikace. Má a bude to však mít svoje limity, kromě všemožných technických aspektů také web nenajdete v App store. Občas se dokonce spekuluje, že někteří výrobci prohlížečů přibližování webů k mobilním aplikacím záměrně brzdí, aby nepřišli o kontrolu, uživatele a příjmy ze svých obchodů s aplikacemi (App store, Google Play atd.).

Rozumím. Ale kdybychom to měli shrnout – jaké jsou výhody aplikací a jaké jsou výhody mobilního webu?

Mobilní aplikace poskytují většinou kvalitnější interface a uživatelský zážitek, mají možnost nalezení v obchodech s aplikacemi, často umožňují práci offline… Na druhé straně je třeba je vyvíjet pro ekosystém každé platformy zvlášť (iOS, Android, Windows…) a musíte je instalovat, pro aktualizace je pak třeba stahovat nové verze. Lidé už také začínají být aplikacemi přehlceni, běžný uživatel má kromě těch defaultních v mobilu průměrně kolem 15-ti dalších aplikací. Těch jsou ale k dispozici statisíce pro každou blbost a zájem instalovat nové postupně klesá. Na rozdíl od Androidu je u iOS také jisté nebezpečí, že aplikace neprojde do App store kvůli tomu, že je dle schvalovací komise u Apple málo kvalitní či inovativní.

Mobilní či responsivní web je v jistém ohledu oproti aplikacím snáze dostupný – není potřeba nic stahovat a instalovat, otevřete ho v prohlížeči jakéhokoli zařízení, jeho obsah lze snadno a real-time spravovat, je dostupný z jedné verze na všech platformách a tudíž obvykle méně nákladný na vývoj, snadno se propojuje s produkty a systémy třetích stran (API, vložené služby, sociální sítě atd.). A nesmíme zapomínat také na vyhledávače a široké možnosti online marketingu, které mohou na web dovést podstatnou část cílové audience.

Jaké jsou dnes trendy z vývojářského pohledu? A co to znamená pro klienta?

Mobilní aplikace, tedy ty, které si stahuji např. přes App store či Google play, lze rozdělit na  tzv. nativní aplikace a hybridní aplikace. Ty první jsou náročnější na vývoj – pro každou platformu potřebujete specialisty na danou technologii, interface a programovací jazyk a tím je vývoj i údržba dražší. Vložené úsilí a náklady se ale často vyplatí, protože výsledek je z uživatelského hlediska stále o poznání lepší než u hybridních aplikací, které jsou většinou vytvářeny webovými technologiemi.

Faktem ale je, že neustálé zlepšování webových technologií a zejména boom Javascriptu už v mnohých ohledech vážně konkuruje nativním aplikacím a u každého projektu má smysl zvažovat, kterou cestou se vydat. Z vývojářského pohledu se také hodně prosazuje snaha o zrychlení a zefektivnění vývoje pomocí technik jako continuous delivery & continuous integration.

Co se týče obecných trendů, pokračuje snaha o přesunování dat do cloudu, personalizace obsahu dle chování a zvyků uživatele, detekce událostí a všeho možné podle různých čipů a sensorů, v neposlední řadě služby a svázané s aktuální lokalitou uživatele.

Jak vnímáte přístup “mobile first”? Je univerzálně použitelný nebo je vhodný jen pro určité situace?

Je to určitě posun k návrhu lepších rozhraní, tedy nejen pro mobil či desktop, ale obecně. Slovo “mobile” identifikuje mobilitu zařízení, nicméně jestli je zařízení přenosné není pro návrh optimálního interface už není tak podstatné – důležitější je spíše velikost displeje. A některé mobily, phablety či tablety mají dnes rozlišení obrazovek větší než starší monitory.

Když to vezmeme z jiného úhlu pohledu, během posledních let se nejen kvůli vyhledávačům ustálila další okřídlená fráze “obsah je král”. A při návrhu designu či rozhraní pro displej je třeba mít na neustále mysli, jakým způsobem se uživatelům budou informace zobrazovat na dnešním nekonečném spektru zařízení a obrazovek.

V tomto pojetí je z principu rozumnější navrhovat nejdříve pro nejmenší displeje (dnes můžeme myslet i na tak malý displej jako je na hodinkách) a dále přemýšlet jak budou ty samé informace zobrazeny na větších displejích až třeba po velkoplošnou obrazovku. A adekvátně s rostoucím místem můžeme přidávat i další vizuální prvky a funkce.

Zdroj:http://blog.usabilla.com/usabilla-ux-index-foggs-behaviour-model-lean-ux

Dnes se dokonce mluví o “mobile only” přístupu. Jak vidíte budoucnost? K čemu budeme používat jako uživatelé klasické počítače (včetně notebooků) a k čemu mobily?

Používání mobilních zařízení v posledních letech překonává rekordy a v některých statistikách už telefony a tablety překonávají desktopy či notebooky. Na světě je aktuálně kolem 3 miliard uživatelů internetu a mobil vlastní cca 3.5 miliardy lidí. Při současném rychlém tempu obměny mobilů je zřejmé, že zanedlouho bude mít většina chytrý telefon s možností internetového připojení.

Nárůst počtu mobilních uživatelů nicméně už trochu zpomaluje v rozvinutém světě, naopak akceleruje v rozvojových zemích, zejména v Asii a Africe, čili ohromující celosvětová čísla z přechodu planety na mobil je potřeba brát trochu s rezervou.

Také je rozumné brát v úvahu jaké typy činností se na jakém zařízení provozují – s mobilem a tabletem sice možná budeme trávit více času než u počítače a přistupovat k informacím častěji, nicméně ještě dlouho budou sloužit spíše pro komunikaci a “konzumaci obsahu”.

Co se týče např. elektronických obchodů, typicky na menším zařízení produkty vybírám (cestou MHD atd.), ale objednávku posílám z většího zařízení. Mj. proto je v dnešní době důležitá pro marketéry možnost sledování návštěv jednoho uživatele napříč jeho zařízeními. Pro větší efektivitu a pracovní výkon je a bude pořád výhodnější velká obrazovka a klávesnice, případně nové typy ovládání, které mohou přijít. Může se to změnit s příchodem holografických displejů, kvantových počítačů a ovládání pomocí zraku či “čtením myšlenek”, ale to je ještě docela daleká budoucnost.

Máte vlastní aplikaci Kdesekoupat.cz, kterou používáte jako ukázku možností digitální kartografie a online komunity. Osobně ji můžu doporučit, protože jsem díky ní našel kousek od chalupy parádní lom na koupání 🙂 Je něco důležitého a zajímavého, co jste se díky ní naučili?

Tento projekt vznikl pro vlastní potřebu a teprve naše okolí a známí nás tak trochu ukecali, abychom to posunuli dál, až z toho vznikla poměrně populární aplikace s desetitisíci aktivními uživateli. Čili v prvé řadě se osvědčilo, že nejlepší startupy jsou ty, které děláte pro uspokojení své vlastní potřeby. V aplikaci, kterou jsme již mimochodem úspěšně naklonovali na několik dalších projektů jako například mapování bezbariérových míst vozejkmap.cz či adresarfarmaru.cz, jsme aplikovali koncept, kdy uživatelé mohou vkládat data, aniž by se registrovali a docela to funguje. Další věcí, kterou jsme si vyzkoušeli bylo překládání pomocí crowd sourcingu, kdy jsme z webu a mobilních aplikací vyexportovali slova a fráze k přeložení a uživatelé z různých zemí nám to zdarma přeložili včetně jazyků jako maďarština či portugalština. Crowd sourcing a síla komunity má svůj potenciál a při využití na správnou věc může být velmi efektivní.

Jak v případě podobných aplikací cílených na veřejnost podporovat aktivitu?

V první řadě je důležité řešit nějaký existující zřejmý problém či nedostatek, jehož vyřešení ocení určitá cílová skupina. Jestliže je toto správně identifikováno a známe cestu jak problém překonat, je určitě dobré nebudovat pouze virtuální bublinu, ale být vidět i v reálném světě. Kdesekoupat.cz začínalo šířením mezi kamarády, ale potom pár nadšenců zpropagovalo aplikaci pomocí letáků na Colours of Ostrava a i toto pomohlo k překonání jistého “bodu zvratu”, tedy že aplikace dosáhla minimálního kritického množství uživatelů, kteří začali generovat tolik obsahu, že to začalo být zajímavé pro další uživatele.

Vedle relevantního a jedinečného obsahu je samozřejmě také nutné – s patřičným entuziasmem – s uživateli komunikovat, na což postačí web či sociální sítě. V některých případech se hodí i další komunikační kanály, někdy stojí za to organizovat i offline setkání a akce, kam přitáhnete ty největší nadšence, kteří potom mohou zastoupit vlastní editory. A v neposlední řadě samozřejmě gamifikace, zábavné prvky, soutěže a (virtuální či reálné) odměny pro nejlepší uživatele.

Říkáte gamifikace. To byl jeden ze zásadních buzzwordů minulých let. Jak gamifikaci vidíte dnes? Má budoucnost? A pokud ano v jaké podobě?

Gamifikace má podle mě i po letech stále nevyužitý potenciál a bývá často aplikována nedokonale, pokud vůbec. Zvláště u produktů či aplikací, kde je důležitá angažovanost uživatelů se dá skvěle využít, nicméně dobře to vymyslet bývá těžší než se zdá.

Dobrými ukázkami využití gamifikace jsou edukační systémy nebo diskuzní fóra, kde diskutéři sbírají ocenění či odznaky (např. “Open badges” od Mozilla) a to je motivuje pokračovat, více se zapojit či poskytovat další rady. Toto byl myslím příklad Lenova, které díky angažovaným uživatelům “rádcům” ušetřilo za mzdy desítek operátorů technické podpory. Podobné to může být s mnoha typy produktů či služeb, kdy chceme od uživatelů zpětnou vazbu, zapojení, sdílení či generování obsahu atd.

Nicméně vymyslet chytrý gamifikační model není jen tak – je potřeba dobře analyzovat produkt i cílovou skupinu, důmyslně navrhnout herní mechaniku, viditelné i skryté motivátory, systém měření a vyhodnocování atd. Další výbornou oblastí, kde se dá uplatnit gamifikace, je fungování firmy, motivace zaměstnanců a feedback – v COEXu jsme před lety zavedli zpětnou vazbu mezi programátory pomocí vzájemného hodnocení (které se potom projevuje v měsíčních výstupech a kvartálních bonusech) a pravidelný společný večírek, kde se s kolujícím “tokenem” zábavnou formou vyplavuje frustrace či předávají pochvaly.

Na závěr se vždy ptáme na trendy. Jaké významné trendy, které ovlivní naše životy jako zákazníků a uživatelů, pozorujete kolem sebe?

Příznakem naší doby je určitě rostoucí počet používaných zařízení, nové formy vytváření a distribuce obsahu odpovídající pečlivě analyzovaným potřebám a zájmům cílových uživatelů. S tím souvisí personalizace obsahu a také stále rostoucí význam sociálních sítí. Mimochodem Facebook přivede v USA na stránky zpravodajských portálů více uživatelů než Google.

Čeká nás rostoucí význam Internetu věcí (IoT) a propojování různých zařízení do firemních a domácích hubů, vzdálené ovládání domácností a automaticky nakupující spotřebiče, vzestup zdravotních aplikací (Google a Apple) a věřím i většímu rozšíření chytrých hodinek, pro mnoho lidí bude do jisté míry osvobozující nechat mobil doma a například moci přijmout telefonát (už existující první vlaštovky ve formě hodinek se SIM kartou).

Na americkém trhu, který můžeme brát jako indikátor trendů, se stále rozrůstají crowd-based služby jako p2p půjčky, soukromé investování do nemovitostí (private equity financing), nové typy decentralizovaných monetizačních platforem jako např. Ethereum, kterou můžeme brát jako evoluci kryptoměn BitCoinů. Dále určitě poroste význam cloudu, mobilní e-commerce (m-commerce), nositelných technologií, “brandových” aplikací, zpracování velkých objemů dat (big data), CSR (company social responsibility), umělá inteligence v podobě osobních asistentů a samořídících aut atd. A co se týče podnikání věřím v nárůst důležitosti nástrojů a metodik pro práci z domova a snad také postupná proměna firem ve více otevřené a svobodné světy.

Autorem úvodní fotografie je Nicola.


Autor:
Čtěte více o: ,